Anglický projekt 4. B

V listopadu nás v angličtině čekala nová lekce, tím pádem i nové téma, slovní zásoba a gramatika. Tentokrát to byla zvířata. Protože to ale nebylo poprvé, kdy žáci na tuto slovní zásobu narazili a většina slov pro ně nová nebyla, rozhodli jsme se tuto lekci zpracovat jiným způsobem, který byl pro nás obhacující a velmi užitečný.

Na začátku nás čekal brainstorming, děti měly za úkol rozdělit se do dvou skupin. Obě skupiny měly vymyslet co nejvíce zvířat v angličtině. Toto by se nejevilo jako náročný úkol, až do fáze, kdy žáci zjistili, že velké množství zvířat znají a umí je správně vyslovit, ovšem psanou formu buď nevědí, nebo si jí nejsou jistí. Tento fakt se nakonec ukázal jako skvělá příležitost, při níž jsme se mohli naučit používat překladač a slovník. Žáci si tedy mohli ověřit psanou formu slov a zároveň měli možnost vyhledat si jakákoliv další zvířata, která je zajímala. Sami tak mohli rozhodovat o svém procesu učení a o tom, jaká nová a další zvířata se naučí.

Jakmile bylo hotovo, postoupili jsme opět o kousek dál. Tentokrát žáci vymýšleli různé skupiny či kategorie, do kterých by se mohla daná zvířata zařadit, a následně měli takto všechna zvířata rozřadit do jedné či více skupin. Poté jsem žáky seznámila s grafickými organizéry. Vysvětlila jsem jim, o co se jedná, a představila jsem možné příklady toho, jak mohou vypadat. Každá skupina si jeden takový organizér vybrala a následně podle něj zvířata i jednotlivé kategorie zpracovala. A pro jaký organizér se skupiny rozhodly? Nebudu vás dlouho napínat, zvítězily myšlenkové mapy. Tím naše aktivita ještě nekončila. Během práce si žáci různě hráli s designem, přidávali doprovodné ilustrace, případně pexesa - jako alternativu k procvičení slovíček pro spolužáky.

Když byly myšlenkové mapy hotové, obě skupiny si je navzájem odprezentovaly a společně jsme se pokusili zhodnotit, jak se nám na projektu pracovalo, co nového jsme se naučili, co nám nešlo a co bychom do budoucna změnili.

Následně jsme prošli budovu školy a snažili jsme se najít ideální místo, kde bychom obě myšlenkové mapy vyvěsili, aby je viděli nejenom naši spolužáci z prvního, ale i z druhého stupně. Jakmile jsme našli perfektní místo, rozhodli jsme se, že k projektu ještě přidáme další úkoly pro ostatní, aby si mohli slovíčka procvičit nebo se naučit některá nová. Nečekali jsme, že se úkoly setkají s tak velkým zájmem. Již dvě hodiny po vyvěšení byly úkoly hotové. Aktivitu ostatních jsme využili i v náš prospěch, společně jsme pátrali po chybách, které se nám dařilo opravovat.

Nakonec jsme se doma ještě nad celým projektem zamysleli, všichni žáci se pokusili reálně hodnotit sami sebe, projekt i efektivitu práce ve skupině. Já jsem poté vyzdvihla přínos každého žáka a také jsem navrhla, co mohou příště zkusit zlepšit.

Žáci během projektu spolurozhodovali o svém procesu učení, měli možnost svobodné volby. Vybírali si, co se naučí, jakým způsobem budou pracovat, jaký postup zvolí a také pracovali s chybami. Díky projektu rozvíjeli své kompetence v oblasti spolupráce ve skupině, rozdělovali si své role, učili se respektovat jeden druhého, učili se naplno využít toho, co každí umí a v čem vyniká.

Na závěr chci poděkovat Terezce Bockové, Filipu Dleskovi, Terezce Dostálové, Ríšovi Hudákovi, Týnce Jarošové, Martě Kremličkové, Honzíkovi Lhotskému, Matymu Malému, Martě Matysové, Míše Slabé, Adince Svobodové a Lídě Zárubové. Velmi mile jste mě překvapili svou prací, nápady, ale i zpracováním vašich myšlenkových map. Těším se na náš další společný projekt! 

PS: Zde najdete všechny fotky.