27. leden je v českých kalendářích označen jako významný den, Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Jelikož jsme si vědomi stinných stránek minulosti, přišlo nám důležité otevřít toto téma i na naší škole.
Na podzim loňského ruku zasadili žáci 9. ročníku v areálu školy cibulky krokusu do tvaru Davidovy hvězdy. To byl náš první společný počin v rámci mezinárodního projektu Krokus. Cibulky probouzející se k životu bedlivě sledujeme. Naše škola se rozhodla být součástí projektu a s blížícím se datem 27. ledna se téma druhé světové války a jeho vyústění stávalo více aktuálním. Během celého týdne se žáci druhého stupně věnovali tomuto tématu přiměřeně věku a dosavadním znalostem. Otevřela se témata lidské rovnosti, nesnášenlivosti, respektu a hodnot.
Jelikož máme velice šikovné žákyně ve vyšších ročnících, naše „deváťačky" si připravily prezentace na téma holocaust a během páteční 3. vyučovací hodiny navštívily celý první stupeň, kde i ty nejmenší s touto událostí seznámily. I pro ně to byla velká zkušenost. Žáci je s respektem vyslechli, reagovali na jejich dotazy a sami i otázky pokládali. Velmi děkuji za nasazení a celkový přístup Adéle Komersové, Barboře Bačinové, Nikol Mohauptové, Tereze Dvořákové, Tereze Matúšů, Anetě Blažkové, Kateřině Škodové (9. A), Natali Brutarové, Kristýně Matouškové (9. B) a Nicol Víghové (8. B).
Jako symbol zmíněných událostí si žákyně připnuly a během dne nosily kartičku s krokusem a Davidovou hvězdou. I toto vzbuzovalo emoce a otázky.
A jak vnímají tuto zkušenost naše „devátačky"?
...Ve všech třídách, kde jsme prezentovaly téma holocaust, byly děti milé a spolupracovaly. To nám velice zjednodušilo práci a měly jsme z toho velikou radost. Celý projekt byla velmi zajímavá zkušenost.
...Cítila jsem, jak se na mě všichni dívali, když jsem prošla kolem. Měla jsem pocit, že jsem jiná než ostatní, liším se od nich. Každou chvíli jsem se musela dívat, jestli je moje hvězda vidět.
...Přednáška před mladším publikem za účelem seznámit je s něčím a poučit je byla pro mě novou zkušeností. I když jsem ze začátku byla hodně nervózní, časem jsem se uklidnila a přednáška proběhla v klidu. Jsem ráda, že jsem si mohla zkusit přednášet o naší historii, a doufám, že to není naposled.
...Všechny děti, kterým jsme představili téma holocaust (pomocí prezentace, kterou jsme vytvořili), byly moc milé a spolupracovaly. Za mě to byla velice dobrá zkušenost do budoucna a doufám, že nebyla poslední.
Celý den byl velmi emotivní, každý, i ti nejmenší, vnímají, že mají jiné možnosti než děti válečné generace, kde hračky, volnočasové aktivity a hojnost nebyly samozřejmostí. Přátelství není založené na tom, odkud jsme a v co věříme, ale jak se chováme. Pokud se z minulosti poučí i další generace, budou mít spokojené dětství i děti našich dětí.
Mgr. Alena Srkalová