Již předchozího večera nám jasné nebe plné hvězd dávalo najevo, že přízeň počasí by pro nás od pondělního rána mohla znamenat začátek vydařené akce. A s radostí lze říci, že prvotní předpoklady jednoznačně byly naplněny.
Již po ranním srazu se děti ze tříd 3. A a 3. B odebraly do pardubických Tyršových sadů, kde došlo k úvodnímu vyslechnutí instrukcí, posílení na cestu i rozjezdu v podobě aktivit na dřevěných a lanových herních prvcích. Po následném společném přesunu na vlakové nádraží již následoval přesun do Hradce Králové, který byl pro mnoho dětí životní premiérou, co se jízdy vlakem týče. Zážitek byl umocněný o hry v průběhu cesty či vyhlížení tajemného domu nacházejícího se přibližně v polovině trasy.
Po příjezdu do Hradce Králové se naše kroky ubíraly směrem k přístavišti na Smetanově nábřeží, odkud jsme za slunečného počasí vypluli k cestě po Labi směrem na Staré město pod Bílou věž a proti proudu pak až na ke starobylému Kamennému mostu. Ať už se jednalo o skupinku umístěnou do zadokolesového parníku se strojním pohonem s názvem „Královna Eliška“, o děti plavící se ve vrtulovém parníku „Primátor Ulrich" anebo o pasažéry „Pirátské plachetnice" během plavby bylo slyšet velké množství nadšeného výskání a k radosti nás dospělých (v nejhorším připravených na koupání) naopak žádné šplouchání vody způsobené žákem přes palubu.
Naše další kroky mířily směrem k Velkému náměstí a konkrétně dalšímu cíli, jímž se stala hradecká dominanta - Bílá věž. Na ní se obě třídy prostřídaly a žáci se tak postupně seznámili s expozicemi, ale i zajímavými fakty vyobrazenými na interaktivních panelech. Třešničkou pak byl nádherný výhled z vrcholu věže, odkud jsme rozpoznávali vzdálené Krkonoše s nejvyšší horou Sněžkou i samotný Hradec Králové, který nám jako na zlatém podnose naservíroval svou Univerzitu, Vědeckou knihovnu, Malšovický fotbalový stadion s „lízátky" či Fakultní nemocnici včetně porodnice, v níž se narodil nejeden z našich výletníků...
Dalším bodem naší výpravy byla návštěva parku Na Větvi a vedle stojícího 3D bludiště. Návštěvu tohoto atraktivního místa si ovšem každý žák musel zasloužit zodpovědným přístupem k přepravě, kterou byla hradecká MHD. Jelikož se každému cestujícímu z našich tříd zdárně podařilo procvaknout si lístek (který se tak pro mnohé stal dalším suvenýrem z cesty), cesta proběhla bez problémů a v odpoledních hodinách již byly hradecké lesy okupovány našimi dětmi, které si v parku užily spoustu legrace a zároveň zapracovaly na své kondici - vydané množství energie a počet absolvovaných běhů, skoků, šplhů a jízd tobogánem bylo neuvěřitelné. Kupodivu však ani po více než dvou hodinách nikdo neměl fyzický problém s pěším přesunem na Rytířské hradiště. I na něm se děti okamžitě po příchodu pustily do své oblíbené práce a bez zbytečného otálení začaly neuspořádaně pobíhat po celém areálu, který okamžitě dobyly.
Jelikož ovšem čas letěl závratnou rychlostí, bylo zjevné, že jsme již očekáváni na další zastávce - tou nebylo nic jiného než malebná rodinná hospůdka Sova, nacházející se v oblasti Nového Hradce. Cestou do ní jsme minuli některé přírodní památky a ač jsme se po celou dobu nacházeli kousek od města, celé okolí působilo jako ryze přírodní útočiště daleko od civilizace. Po příchodu na večeři jsme se však již nacházeli zpět mezi dalšími lidmi, díky čemuž si děti vysloužily uznání za své chování během celého pobytu v pohostinství. Z naší strany byly pak komplimenty opětovány nejen k milé a ochotné obsluze, ale i panu kuchaři, který nám po předešlé dohodě připravil samé dobroty. Posilněni kuřecím vývarem s nudlemi a jedním ze čtyř jídel z nabídky (smažený sýr, kuřecí řízek, rajská omáčka, bramboráčky s masovou směsí), které si každý vybral dle libovůle, jsme se pak vydali vstříc zlatému hřebu celého výletu...
Do Hvězdárny a planetária jsme dorazili krátce po osmé hodině a po pár minutách jsme již pouze vnímali strhující program, který si pro nás místní odborníci připravili. Po úvodní přednášce a diskuzi v planetáriu, kde jsme se dozvídali o Sluneční soustavě, naší hvězdě, planetách či souhvězdích, jsme zhlédli zajímavý, zábavný a vtipný film s názvem Polaris, the Space Submarine and the Mystery of the Polar Night. Poté jsme se přesunuli na střechu hvězdárny, odkud jsme pozorovali hvězdnou oblohu a pomocí dalekohledů i povrch Měsíce. Tato náplň běžně nepatří k programům pro školy, avšak naše skupina plná vesmírných nadšenců si tento bonus vyloženě zasloužila. Není divu, že pracovníci hvězdárny na konci bohatého programu nešetřili směrem k dětem upřímnou chválou a vyjádřili svůj názor, že si nepamatují, kdy měli možnost konfrontace s tak chytrými a komunikativními třeťáčky. Jejich pozvání k další návštěvě jistě v budoucnu moc rádi využijeme.
Aby využitých dopravních prostředků nebylo málo, rozšířilo se naše pondělní portfolio ještě o autobus, který nás následně z hvězdárny bezpečně dopravil zpět do školy, kde děti po nedlouhých přípravách zamířily do svých připravených pelechů. Z nich se během několika minut přestalo ozývat spokojené štěbetání - to bylo naopak nahrazeno pravidelným oddechováním značícím hluboký spánek všech přítomných, kteří měli za sebou velice dlouhý a zážitky nabitý den.
Následujícího rána pak náš společný čas pokračoval důkladnou ranní rozcvičkou na karimatkách, jež byla následována vydatnou snídaní. Ve spolupráci se školní jídelnou a sezemickou pekárnou tak děti ráno a v průběhu dopoledne doplnily síly nejen čajem, ale i Pribináčkem, banány, jablky, croissanty anebo donuty. A že doplnění sil bylo potřeba... Ani úterní dopoledne totiž nebylo žádným lehárem. Na každého čekala účast v logických, paměťových, postřehových a sportovních soutěžích zaměřených zčásti na výkon dětí, zčásti na jejich pobavení, ale především na jejich spolupráci a komunikaci. A protože ani tyto aktivity nedaly nikomu prostor pro splíny způsobené nudou, celá akce se nám rychle nachýlila ke svému závěru a společně jsme tak vykročili vstříc škole, kde celý strhující program vyústil v možnost cesty domů za následným odpočinkem.
Na úplný závěr bych rád poděkoval panu učiteli Václavkovi a paní asistentce Kupcové za pomoc při organizaci a skvělý pedagogický dohled v průběhu akce, našim dětem z obou tříd za jejich vzorný přístup k celému výletu a všem, kteří nám byli v průběhu obou dní nápomocni - rodičům za dopravu dětí na místo srazu, paní vedoucí školní jídelny za objednání snídaně a všem ostatním od řidičů až po přednášející za vstřícnost a trpělivost vůči celé naší početné skupině.
Mgr. Lukáš Knaute