O tom, jak ve 2. B nahradili pana učitele rodiče a děti

Na úterní den bylo naplánováno ve 2. B velké množství aktivit, přičemž již dopředu bylo evidentní, že není možné realizovat všechny - nejen že pro děti byly připraveny zajímavé aktivity (snad se k nim dostaneme po jarních prázdninách), ale i žáci samotní měli možnost stát se plnohodnotnými učiteli. O tuto možnost mělo zájem více než polovina z nich. Ještě větší prioritu ale nakonec pro tento den dostali odvážní rodiče, kteří využili jedné ze dvou možností: Buď přijít dětem říci něco o své profesi, anebo získat jedinečný zážitek a stát se na pár desítek minut třídním učitelem - vést vyučovací hodinu a tím pádem učit žáky, komunikovat s nimi, využívat učební pomůcky a různé metody, opravovat práci dětí, ale samozřejmě také řešit všechna úskalí, která učitelská profese při běžném vyučování obnáší.

Těchto možností nakonec využilo tolik rodičů, že setkání se všemi ani nebylo možné vměstnat do jednoho dne. I tak se ale děti dozvěděly o pracovních povinnostech úředníků, zaměstnanců ve zdravotnictví či nejrůznějších možnostech práce přes počítač (některé činnosti si také názorně vyzkoušeli, například se staly součástí překladatelského týmu k počítačové hře). Od maminek, které se během dne vystřídaly za katedrou, se děti dozvěděly o jednotkách délky, učily se určovat hodiny, seznámily se s úvodem do malé násobilky, potrénovaly také logické uvažování při slovních úlohách. 

V souvislosti s vystoupením jednotlivých rodičů je nutné zdůraznit, že za vše od samotné přípravy, přes odvahu a odhodlání vystoupit ve třídě, až po samotnou realizaci jejich výstupů, zaslouží veliké uznání a poděkování - svým přístupem celé třídě i sobě zajistili nezapomenutelné zážitky, navíc poskytli celé komunitě okolo nás příkladnou ukázku toho, jak hezky může fungovat spolupráce rodičů, dětí a školy. Výsledkem celého snažení těchto rodičů pak kromě zmíněných prožitků byl jeden zásadní a viditelný efekt již ve třídě - hrdost jejich dětí, které byly pyšné na to, že si kvůli nim rodiče udělali volno, přišli udělat radost jim a jejich kamarádům a postavili se vstříc situaci, která pro ně nebyla jednoduchá. A jejich ohlasy na čas strávený ve třídě? Pokud Vás jen trochu zajímají, určitě si je přečtěte v příloze. Stojí to za to!

Nezapomeňme ovšem ani na ty nejmladší z řad pedagogů, kteří si vyzkoušeli novou roli ve třídě. I děti totiž v následujících dnech zdatně předváděly své umění a své připravené přednášky, referáty, kvízy, omalovánky, pracovní listy a další moc zajímavé materiály prezentovaly ostatním s maximálním úsilím. A jelikož jejich spolužáci přistoupili k celému týdnu s dostatečnou dávkou disciplíny i pokory, bylo hezké sledovat, jak každý z nich svou roli ve třídě zvládal profesionálně i ve chvíli, kdy jen seděl v lavici a před jeho zraky místo pana učitele zažíval svou chvilku slávy některý z ostatních malých kamarádů. Díky tomu se tak v naší třídě stihly odehrát například hodina předmětu „hokej" vedením pana učitele Máry, jeho kolega Áďa trpělivě z ostatních doloval znalosti lidského těla. Natálka se vytasila s precizně připravenou výukou předmětu „zoologie", Verunka se pak například zhostila hodiny zeměpisu s tematikou vlajek. Protože je však zájem enormě vysoký, přijdou další krásně připravené výstupy během některých vhodných chvil i po jarních prázdninách - již teď tak víme, že se po návratu do školy máme všichni ve třídě na co těšit!

Závěrem bych chtěl každého účinkujícího z řad dospělých i žáků moc pochválit za veškeré příspěvky do našich hodin. Jsem si jistý, že si z nich všechny strany odnesly daleko více, než vůbec očekávaly. Zároveň pak všem děkuji za veliké úsilí při snaze vytvořit z uplynulých dní co nejzážitkovější chvíle. Dle mého názoru, i na základě ohlasů ze třídy, byla celá akce skvělá a již teď se společně těšíme na další příležitost, při které ji půjde zopakovat!