Mezilidská spolupráce - 7. ročník

Třída byla rozdělena do dvou skupin, každému bylo přiděleno číslo a následně nám podle shodných čísel vyšly náhodné dvojice spolužáků. Úkol pro dvojici zněl jednoduše. Bezpečně projít prostorem tělocvičny či družiny. Jeden z dvojice měl šátkem zavázané oči a v ten moment se mu úplně změnil pohled na svět.

Bez zraku byla najednou důležitá podpora a pomoc spolužáka, který mu zodpovědně  udával instrukce k bezpečnému pohybu pouze s pomocí slova. Bylo tak nutné zapojit jiné smysly a správně uposlechnout instrukce. Počáteční rozpaky rychle opadly. Dvojice si tuto situaci zažívaly postupně a ostatní se stali překažkou na cestě. Vznikaly tak kreativní a nápadité překážky a náročnost trati se během hodiny postupně zvyšovala stejně tak jako spolupráce a aktivní zapojení všech.

Třída táhla za jeden provaz a mimo zkušenosti a empatii ze světa nevidomých byl vidět i druhý, stejně důležitý přínos pro třídu v podobě nastavené spolupráce, kterou si mohou přenést i do ostatních hodin.